Datum poslední aktualizace: 15.července 2009 |
|
Jsem pro zrušení daňe z příjmu. Je to dobré volební téma. Přinese nám body bez ohledu na to, zda se do parlamentu dostaneme či nikoli. Přinese nám zájem médií. Odmítám pragmaticky opatrné námitky některých členů, že to je populistické, že to jsou nesplnitelné sliby. Je ovšem třeba slibovat nikoli to, že daň z příjmu zrušíme, ale že budeme o její zrušení usilovat. Svobodní samozřejmě požadují vyrovnaný rozpočet. Proto je jasné, že návrh na zrušení DPFO musí být podepřen jasnou deklarací, kde se příslušná částka ušetří. Jsem pro zrušení dalších nesmyslných daní: daň z nemovitostí, darovací daň, dědická daň, dále pak daň z převodu nemovitostí. Pokud jsem správně informován, pak u některých těchto daní jsou náklady na výběr vyšší, než daňový výnos. Jsem proti EU, alespoň v její dnešní podobě a dnešním směřování. V referendu jsem hlasoval PROTI. Nejčernější vize, kvůli kterým jsem hlasoval proti, se nejen naplnily, ale předčily jakékoli moje očekávání. Pokud nenajdeme jinou cestu, bude asi třeba z EU vystoupit. Toto téma považuji za zřetelně vnitrostátní. Jde přeci o to, zda za daného stavu není ohrožena naše parlamentní demokracie, zda český parlament, politické strany a politické programy neztrácejí svůj smysl, když většina zákonů je diktována z EU. Chtěl bych podtrhnout, že daleko spíše než o obhajobu suverenity českého národa mi v tomto kontextu jde o obhajobu individuálních svobod občana, které socialistická EU pošlapává. Jsem proti lisabonské smlouvě. Ta má současné tendence nejen posvětit, ale dokonce zabránit případnému obratu od těchto tendencí demokratickou cestou. Jsem proti antidiskriminačnímu zákonu, který v mnoha ohledech kriminalizuje běžné lidské jednání, standardní možnosti svobodné volby. Jsem proti státním maturitám. Ať se každá škola zaslouží o takovou prestiž, aby právě její maturita byla tím nejlepším doporučením pro budoucí směřování maturanta. Nesouhlasím s Listinou základních práv a svobod. Stát by měl občanovi garantovat jediné právo - právo na ochranu jeho individuální svobody. Otázku sociální solidarity bych přenesl na co nejnižší úroveň. Solidarita v rámci rodiny je (snad) samozřejmostí. Pak následuje přirozená solidarita s tělesně postiženým sousedem (sousedské vztahy), solidarita na obecní, (okresní), krajské úrovni. Čím nižší úroveň, tím průhlednější vztahy. Proč to tahat až na úroveň státu? Sdílím názor, že sice jsme pro demokracii, ale neobhajujeme ji jako náhražku soukromé volby, nýbrž jako metodu dosažení rozhodnutí tam, kde soukromá volba není možná, nebo i jako menší zlo tam, kde nám byla soukromá volba upřena. Viz ideový projev Petra Macha na ustavujícím sněmu. Menšina by se neměla přizpůsobovat většině. Zákony, které dneska demokraticky prosazují nadvládu většiny nad menšinou, by spíše měly bránit svobodu jednotlivců (a menšin) jednak proti jiným jedincům (moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného), ale především vůči zvůli většiny. Demokracie, jako vláda většiny, může být v tomto kontextu velmi nebezpečná ... Značku "Svobodní" považuji za majetek zakladatelů strany. Považuji za nepřípustné, aby nějaká většina (např. v ReV) svým demokratickým rozhodnutím tuto značku zcizila a využila pro jiné ideje a jiné cíle, než pro které byla strana založena a pro které jsem se stal jejím příznivcem já i mnoho dalších. Pokud někdo chce ideje a cíle měnit, nechť si založí vlastní stranu. Předkládám ke zvážení, zda by se Svobodní neměli otevřeně zříci vnitrostranické demokracie s poukazem na výše uvedené. Mohla by to být mediální bomba. Další priority budou postupně doplňovány tak, jak mi přijdou na mysl a tak, jak to vyplyne z otázek členů a příznivců v sekci primárek do PSP. |