Datum poslední aktualizace: 15.července 2009 |
VzděláníNarodil jsem se 2.1.1955 v Praze 9 – Hostavicích. Zde jsem absolvoval obecnou školu, základní školu jsem absolvoval v Praze 9 – Kyjích. Pak jsem absolvoval studium na Gymnáziu v Praze 2, třída se zaměřením na matematiku a fyziku (1970-1974). Asi jedno z nejvýznamnějších období mého života. Na tehdejší poměry vládly na gymnáziu velmi liberální poměry (alespoň zpočátku). Jediné, co po nás učitelé vyžadovali, bylo umět. To, že posloucháme bigbít, nosíme vlasy do půl zad, kouříme před školou i mimo ni, nezříkáme se alkoholu, to jim nevadilo. Vědomosti byly tím jediným, o co tady šlo. Vysokou školu pak úspěšně dokončili všichni moji spolužáci bez výjimky. Já jsem si vybral Matematicko-fyzikální fakultu University Karlovy, obor teoretická kybernetika (1974-1979, od roku 1976 individuální studijní plán). Fakultu jsem absolvoval s celkovým průměrným prospěchem 1,30. V roce 1979 jsem vyhrál celostátní kolo soutěže Studentská vědecká a odborná činnost (SVOČ) v oboru teoretická kybernetika. V roce 1982 jsem složil rigorózní zkoušky a získal jsem titul RNDr. V tomtéž roce jsem přednášel na First International Logic Programming Conference, Marseilles (Francie) výsledky své práce (spoluautor Petr Štěpánek, vedoucí mé diplomové práce). KariéraV 80. letech jsem pracoval převážně v prognostice. Od roku 1983 jsem spolupracoval s Milošem Zemanem (komplexní prognostické modelování), později jsem byl jeho zástupcem jako vedoucího odboru v jednom zemědělském výzkumném ústavu (URŘP?). Ve druhé polovině 80. let jsem byl členem výboru odborné sekce pro prognostiku ČSVTS. Kolem Miloše Zemana se zde soustředila skupina lidí, ve které jsme se snažili hledat prognostické metody jak ukázat, že cesta socialismu vede do pekel. Namátkou: Josef Zieleniec, Josef Vavroušek, Fedor Gál, Ivan Gabal atd. Byly pořádány pravidelné přednášky pro veřejnost, které policie občas na nějaké období zakázala. Přednášející např. Václav Klaus, Ivan Havel, ale také tehdy Miloslav Ransdorf apod. Byla to zajímavá doba … Po celou tuto dobu jsem byl profesí především programátor, vývojář softwarových systémů. V roce 1989 jsem začal paralelně pracovat pro APRO, v.d., které vzniklo na základě nových možností v oblasti nesocialistického podnikání. Po roce 1990 jsem se stal společníkem vzniklé APRO, s.r.o. Programátorská sekce společnosti se v roce 1993 přesunula do nově vzniklé APRO, a.s., kde jsem vedl tým programátorů a v roce 1994 jsem se stal ředitelem společnosti. Pak jsem si ale řekl: "Už jsi dost starý na to, abys dělal na jiné" a od počátku roku 1995 jsem OSVČ, přívlastek obchodního jména HAES (= Há Eš = Honza Šebelík). Kromě vývoje SW jsem se záhy začal zabývat pořádáním školení pro vývojáře. Na počátku roku 1996 jsem emigroval z Prahy do Lázní Bělohradu, kde jsem v roce 1990 koupil chalupu. Přenesl jsem sem všechny svoje profesionální aktivity, zejména školení. HAES se stalo jedním z nejznámějších školících středisek zejména pro vývojáře v Delphi. Od roku 1999 pořádám pravidelné semináře, které každoročně navštěvuje bezmála 150 účastníků. Nadále se sám intenzivně věnuji vývoji software, zaměření zejména desktop klient-server aplikace, ale i jiné. Politika
Nevím, zda zde mám zmiňovat mé adolescentní výbuchy vzdoru: 9.5.1968, jsem si ostentativně zapálil cigaretu, když jsem byl nucen stát četnou stráž u pomníku sovětských vojáků, 21.8.1969 jsme na pionýrském táboře vyvěsili na stožár černou vlajku a drželi jsme hladovku. Pro obrázek to ale možná o něčem svědčí… V roce 1973 (?) jsem vstoupil do SSM. Ve skutečnosti to bylo takto: nikdo z naší gymnaziální třídy tam vstoupit nechtěl, ale bylo nám neustále opakováno, že nevstoupit znamená nedostat se na vysokou školu. Dohodli jsme se, že budeme o vstupu hlasovat a podřídíme se pak většinovému názoru. Hlasoval jsem sice proti, ale většinovému názoru jsem se podřídil. Bylo to špatné rozhodnutí. Dodnes si cením těch, kteří byli pevní, tomuto názoru se nepodřídili a nevstoupili. Jak jsem uvedl výše, stejně se všichni na školu dostali a dokončili ji. Je to pro mě poučení do budoucnosti – nepodřizovat se většině, pokud se s jejím názorem neztotožňuji. Ze SSM jsem byl někdy kolem roku 1982 vyloučen pro neplnění uložených úkolů. Od nástupu do zaměstnání na počátku 80. let jsem byl opakovaně tlačen ke vstupu do KSČ. Opakovaně a dosti intenzivně. Bylo mi říkáno: "Když nesouhlasíš s politikou strany, musíš to změnit zevnitř." Poměrně lákavá myšlenka. Poučen svojí anabází ze SSM jsem ale tentokrát nepodlehl. Okolnosti, kdy své úsilí o můj vstup do strany podnikový předseda KSČ vzdal, jsou těžko uvěřitelné. Přesto je to pravda. Jednoho dne jsem mu řekl: "Až vás budou věšet na kandelábry, nerad bych byl mezi vámi." Pravda je, že v tom okamžiku jsme měli oba dosti vysoké promile alkoholu v krvi. Každopádně od té doby jsem měl od KSČ pokoj. Svoji anabázi s Milošem Zemanem v průběhu 80. let jsem už zmínil. Byla to zajímavá doba. Rozhodně toho nelituji a Miloše Zemana si jako člověka dodnes velmi vážím. Ještě po roce 1990 jsem s ním nějakou dobu externě spolupracoval (to už byl v Prognostickém ústavu). Rozešli jsme se, když se začal aktivně angažovat v ČSSD (1992-1993?). Na přelomu století jsem o věcech dosti přemýšlel. Sepsal jsem několik úvah např. na téma Svoboda a zodpovědnost, Superhrubá mzda (ten název tomu ale ODS dala až mnohem později) a další. Tyto úvahy jsem se pokoušel komunikovat s některými poslanci na jejich email. Musím říci, že s Vlastimilem Tlustým byla komunikace poměrně uspokojivá. Strana svobodných občanůJakmile jsem se dozvěděl o vzniku strany (leden 2009?), hned mě to velmi zaujalo. Programové teze, Stanovy, projev předsedy na ustavujícím sněmu – to všechno jsou materiály, se kterými se ztotožňuji bezezbytku. Víc: lépe to snad ani formulovat nešlo. Stal jsem se příznivcem, aktivně se zapojuji do interních diskusí na stránkách Svobodných. Na základě impulsů z diskusí jsem se začal dále vzdělávat – zejména Bastiat. V diskusích pak obvykle zastávám tvrdě libertariánské postoje, žádné kompromisy. Dle svých skromných možností jsem se zapojil do předvolební kampaně do EP. Zařídil jsem distribuci novin v jedné místní trafice, sám jsem noviny příležitostně rozdával, provázel jsem Jiřího Payneho na jeho okružní cestě po našem regionu. V lednu 2010 jsem se stal členem Svobodných, v březnu jsem se stal členem ReV. V květnu jsem kandidoval do PSP ČR jako lídr královéhradecké kandidátky Svobodných.
Na podzim roku 2010 jsem za Svobodné kandidoval v komunálních volbách v Lázních Bělohradě. Protože kandidátka byla jednočlenná, šance na účast v zastupitelstvu nebyla. V pořadí přepočtených hlasů se nicméně Svobodní umístili hned na druhém místě s 22,35 %. před SNK ED, ODS, KDU-ČSL a KSČM. V březnu 2012 jsem v doplňovacích volbách obhájil svůj mandát v ReV Svobodných. |